Špičkoví čeští a slovenští výtvarní umělci v nové galerii Fakulty umění
UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.
Erik Binder, Viktor Frešo, Petr Lysáček a Marek Schovánek se představí ostravskému výtvarnému publiku v prostorách nedávno otevřené Galerie Fakulty umění Ostravské univerzity (GAFU) společným vystoupením pod názvem Identita/Redesign, probíhajícím v rámci projektu Společné století, jehož stručným obsahem je společná minulost Čechů a Slováků.
Vernisáž výstavy proběhne ve středu 24. října 2018 v 17.00 (GAFU, Českobratrská 16, Moravská Ostrava). Výstava potrvá do 30. listopadu 2018.
Kurátorský tým nabídl umělcům nejen téma vycházející z personálních či obecně historických skutečností československé vzájemnosti, ale vědom si specifických tvůrčích kvalit vybraných autorů se zadání pokusil nasměřovat i k takovým myšlenkovým konceptům a výtvarným projevům, jež vycházejí nejen z ustálených formálně i obsahově robustních výrazových tradic, ale i z jejich reformulací a readjustací.
Erik BINDER (*1974, Hnúšťa-Likier)
Studoval malbu na VŠVU v Bratislavě (1991–99) a Akademii výtvarných umění v Praze (1997–98). V roce 2010 ukončil doktorské studium na VŠVU v Bratislavě. Autor žije a tvoří v Bratislavě.
Binder je vizuální freestylový DJ, vtipný mixér hybridních situací, médií a přístupů. Tento experimentální a nelineární způsob myšlení se promítá do drobných příběhů, ironických komentářů či přímých intervencí. Pro autora je charakteristické vytváření osobitých obrazů a situací, které nepostrádají vtip, hravost, nadsázku či svobodnou hru a imaginaci.
Viktor FREŠO (*1974, Bratislava)
Studoval mezi lety 1999–2001 v ateliéru sochařství u Jozefa Jankoviče a Jána Hoffstädtera na bratislavské Vysoké škole výtvarných umění. Později (v letech 2001–2005) přešel do Prahy na Akademii výtvarných umění, kde studoval nejdříve malbu u Vladimíra Skrepla a následně nová média u Michaela Bielického. Autor žije a tvoří v Bratislavě.
Frešo patří mezi nejvýraznější postavy současného umění po roce 2000 v regionu bývalého Československa. Jeho celkový přístup k umění je velmi netypický, avšak zároveň silně reflektující společenskou a kulturní situaci. Umělec vytváří rafinované koncepty a projekty, které prezentuje jako zdánlivě jednoduchá, ukončená umělecká díla „Piece of art“. Ve své tvorbě je často kritický a agresivně vyjadřuje pohrdání samotnou výtvarnou scénou a jejími procesy, avšak s podtónem lehkosti, humoru a hry. Jedním z nejzajímavějších prvků jeho tvůrčího procesu je zdánlivý kontrapunkt důrazu na obrovské, grandiózní Ego spojené s Gestem v kombinaci s odzbrojující sebeironickou pokorou.
Petr LYSÁČEK (*1961, Ostrava)
Mezi léty 1987–1993 studoval na pražské Akademii výtvarných umění u Stanislava Kolíbala a Jiřího Ptáčka. Od roku 1994 působí jako vedoucí ateliéru intermediálních forem na Ostravské univerzitě (dnes Katedra intermédií na Fakultě umění Ostravské univerzity). Autor žije a tvoří v Praze a v Ostravě.
Pro Lysáčkovu tvorbu jsou charakteristickými znameními experiment a vtip. Pracuje s dadaistickou hravostí, se kterou vytváří své malby, kresby, objekty, fotografie a performance. Lysáček ve svých pracích pracuje v intencích postmodernismu, či lépe ve vrcholné fázi postmodernismu – postprodukci, kdy ve svých dílech přetváří a recykluje široké spektrum předmětů běžné denní spotřeby, které zasazuje do svých děl a zároveň je tím dramaticky rekontextualizuje a vrací jim život v dimenzi uměleckého díla.
Marek SCHOVÁNEK (*1965, Praha)
Marek Schovánek je bezesporu světový umělec, narozený v Československu, vyrůstal a studoval v Kanadě a v současnosti cestuje a tvoří po světě, přičemž nejčastěji pobývá v Berlíně a Praze.
Schovánkovo výtvarné dílo je nesmírně rozsáhlé, vytváří malby, sochy, instalace, které se skládají ze stovek jednotlivých artefaktů. Schovánkovo dílo je kritické vůči nešvarům současné společnosti, umělec má být podle Schovánka angažovaná osobnost, která si všímá a reflektuje negativní společenské jevy. Schovánek často pracuje s humorem a ironií, který organicky nechává prorůstat do svých uměleckých artefaktů. Výrazným znakem Schovánkových prací je postprodukční přístup, vybírá si banální předměty lidské každodennosti, které přetváří do překvapivých uměleckých artefaktů, které dokáží diváka vybudit z transu šedivé každodenní rutiny.
Zveřejněno / aktualizováno: 16. 10. 2018
